Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 11 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Fytotoxicita vybraných naftochinonů na vybraném rostlinném modelu
Rucký, Jakub ; Masařík,, Michal (oponent) ; Provazník, Ivo (vedoucí práce)
Úvodní část mé diplomové práce je zaměřena na teoretický rozbor řešené problematiky, jako je zkoumání toxicity naftochinonů plumbagin a juglon a to především s ohledem na jejich alelopatické působení. Další část se zaměřuje na stres rostlin, vyvolaný působením stresových faktorů, vedoucí až k jejich úhynu. Je zde rozebrán experimentální protokol a možnosti stanovení vlivu naftochinonů na rostlinný model. Experimentální část pojednává o měnících se růstových parametrech rostlinných vzorků, v závislosti na různých koncentracích naftochinonu. Je zkoumána životaschopnost buněk a změny v syntéze sekundárních metabolitů. Data získaná pomocí spektrofotometrické a mikroskopické analýzy jsou vyhodnocena pomocí softwaru STATISTICA a statistické významnosti jsou vyneseny do grafů.
Rozlišení účinku kyseliny salicylové na redoxní rovnováhu v rostlinných buňkách pomocí biochemických a fluorescenčních zobrazovacích technik
Růžičková, Gabriela ; Burketová, Lenka (vedoucí práce) ; Janda, Martin (oponent)
Tématem bakalářské práce je imunita rostlin, konkrétně se zaměřuje na kyselinu salicylovou a reaktivní formy kyslíku, dále rozebírá, jak kyselina salicylová ovlivňuje tvorbu reaktivních forem kyslíku a jaké proteiny jsou zapojeny do této biosyntézy. Dále jsou v práci představeny základní metody pro sledování reaktivních forem kyslíku, jaké jsou jejich výhody, nevýhody, jakým způsobem fungují a na co je lze využívat. Kyselina salicylová je jedním z fytohormonů zapojujících se do imunitních reakcích v obraně rostlin, v práci je vysvětlena její signalizace, související proteiny a celkový vliv na rostlinu. Reaktivní formy kyslíku mají v organismech široký rámec působení, jsou tzv. dvousečnou zbraní, kdy mohou rostlině pomáhat, ale i ji uškodit v závislosti na koncentraci a regulaci jejich tvorby, problematika jejich zhášení je v práci téže popsána - jejich tvorba, antioxidanty, vliv na imunitu organismu. V kapitole o sledovacích metodách je téma rozdělené do tří částí - fluorescenční metody, chemiluminiscenční metody a spektrofotometrické (histochemické) metody. Klíčová slova: kyselina salicylová, reaktivní formy kyslíku, imunita rostlin, stres rostlin, fytohormony
Metabolom rostlin a jeho proměny v reakci na stres
Dobešová, Markéta
Negativní ovlivnění životního prostředí má významný vliv na život rostlin a jejich metabolismus. Stres působící na rostliny se odráží na rostlinném vývoji a na jejich metabolomu. Tato diplomová práce- Metabolom rostlin a jeho proměny v reakci na stres, nastiňuje složení rostlinného metabolomu a hodnotí metabolity a metabolické procesy, které souvisejí se stresem. V experimentální části jsou shrnuty výsledky dvou na sobě nezávislých pokusů. První experiment byl prováděn na Hordeum vulgare, kde stres, byl sledován pomocí proteomické analýzy a LC-MS metabolomiky. Druhý experiment se zabývá reakcí sucha u Solanum lycopersicum, prostřednictvím profilování metabolomu pomocí GC-MS. Výsledkem je specifická odezva na stres a určení několika markerů abiotického stresu.
Perspektivní hnojiva pro produkci okrasných dřevin v kontejnerech
Plchová, Andrea
Úkolem práce bylo zhodnotit používání perspektivních hnojiv v kontejnerové produkci a jejich vliv na okrasné dřeviny. Pokus byl založen v dubnu 2011 na pozemku pracoviště Zahradnické fakulty v Lednici na jedno vegetační období. Bylo použito pět variant substrátů. Pro variantu I byl použit čistý rašelinokůrový substrát (RKS II), který byl pravidelně přihnojován hnojivem Kristalon. Pro variantu II byl použit substrát RS II s Osmocote. Pro ostatní tři varianty byl použit substrát RS II s nízkým obsahem (var. III), středním obsahem (var. IV) a vysokým obsahem organických hnojiv (var. V). Pokusnou rostlinou byl Philadelphus x hybr. 'Mont Blanc'. Během vegetačního období byla měřena výška rostlin a na konci vegetace byla měřena síla kořenového krčku, objem kořenů a počet výhonů. Nejlepších výsledků dosáhla varianta II s Osmocote, kontrolní varianta I dosáhla druhých nejlepších výsledků. Nejhůře dopadly varianty III, IV a V hnojené organickými hnojivy, z toho nejhorší byla varianta III s nízkým obsahem organických hnojiv.
Možnosti využitia antistresových prípravkov pri pestovaní zeleninovej sadby
Jasenovcová, Lenka
Cílem této diplomové práce bylo vypracování přehledu, týkajícího se využití antistresových přípravků a použití vybraných přípravků na sadbě zeleniny pro zlepšení jejich odolnosti. Zvoleny byly tyto zeleniny: zelí hlávkové bílé (Brassica oleracea) odrůdy ´Pluto´, paprika žlutá (Capsicum annuum) L. (partim) odrůdy ´Zlata´, rajče jedlé (Solanum lycopersicum L.) odrůdy ´Idyll´ a salát hlávkový (Lactuca sativa L. var. Capitata) odrůdy ´Lednický´. Pro experiment byly vybrány přípravky Agrisorb, Atonik Pro, Lexin, Synergin a Pentakeep. Experimentální část je zaměřena na výsledky, kde jsou vyhodnoceny morfologické parametry sadby z pokusu, který proběhl v roce 2015 na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Lednici.
Možnosti využití antistresových přípravků při pěstování zeleninové sadby
Balcar, Miroslav
Literární rešerše se snaží přiblížit problematiku ekologického a biodynamického zemědělství, vnějších stresorů a antistresových přípravků u rostlin. Popisuje technologie předpěstování zeleninové sadby a druhů. Praktická část je věnována měření působení ekologických antistresových přípravků na experimentu založeného na pozemcích Zahradnické fakulty v Lednici na Moravě. Pokus byl věnován vlivu na růst rostliny po aplikaci vybraných přípravků Agrisorb, FERBIFLOR?, EM AKTIV, Kopřiva Plus a Roháček. Statistická analýza prokázala vliv přípravků na jednotlivé morfologické parametry rostlin.
Fytotoxicita vybraných naftochinonů na vybraném rostlinném modelu
Rucký, Jakub ; Masařík,, Michal (oponent) ; Provazník, Ivo (vedoucí práce)
Úvodní část mé diplomové práce je zaměřena na teoretický rozbor řešené problematiky, jako je zkoumání toxicity naftochinonů plumbagin a juglon a to především s ohledem na jejich alelopatické působení. Další část se zaměřuje na stres rostlin, vyvolaný působením stresových faktorů, vedoucí až k jejich úhynu. Je zde rozebrán experimentální protokol a možnosti stanovení vlivu naftochinonů na rostlinný model. Experimentální část pojednává o měnících se růstových parametrech rostlinných vzorků, v závislosti na různých koncentracích naftochinonu. Je zkoumána životaschopnost buněk a změny v syntéze sekundárních metabolitů. Data získaná pomocí spektrofotometrické a mikroskopické analýzy jsou vyhodnocena pomocí softwaru STATISTICA a statistické významnosti jsou vyneseny do grafů.
Možnosti využití antistresových přípravků při pěstování zeleninové sadby
Sijková, Adriana
Teoretická část diplomové práce se snaží o přiblížení a popsání rostlinného stresu, možností využití antistresových přípravků a jejich působení na rostliny. Popsání vybraných zeleninových druhů a vlivu termínu výsevu na sadbu. Praktická část práce se věnuje sledování působení antistresových přípravků, jejich vlivu na rostliny a účinku na celkovou stavbu rostlin. Po statistické analýze byl prokázán vliv jednotlivých přípravků na morfologické vlastnosti rostlin.
Porovnání sezónních změn ekofyziologických charakteristik dvou vybraných stromů pod vlivem stresu městského prostředí
ŠINDELÁŘOVÁ, Lenka
Tato bakalářská práce se zabývá studiem vlivu stresu v městském prostředí na dva druhy listnatých stromů během vegetační sezóny. Zkoumanými druhy byly lípa srdčitá (Tilia cordata) a platan javorolistý (Platanus acerifolia). Stromy jsou důležitou součástí městského prostředí, a to jak z hlediska estetického, tak z hlediska snižování negativních účinků městského prostředí. Avšak tyto stromy jsou pod neustálým vlivem stresových faktorů, se kterými se musejí ve městě vyrovnávat (znečištěné ovzduší, voda, teplota). Některé stromy se se stresem vyrovnávají lépe a některé hůře, proto byly zvoleny dva odlišné druhy stromů, které podle literatury odolávají stresu každý po svém. Jako indikátory fyziologického stavu rostliny pod vlivem stresu byly u jednotlivých stromů sledovány: obsah fotosyntetických pigmentů a fotochemická efektivita PS II (QY a QY´). Měření byla provedena od května do září v roce 2013 na Jiráskově nábřeží v Českých Budějovicích vždy dva dny jdoucí po sobě. Každý měsíc bylo provedeno spektrofotometrické měření ke zjištění pigmentů v listu. Pro spektrofotometrické zjišťování pigmentů bylo odebráno celkem 24 listů a pro fluorescenční měření bylo změřeno celkem 30 listů. Zjištěné hodnoty z obou metod měření byly zaznamenány a vyhodnoceny grafy, které společně s průměrnými hodnotami znázorňují statistickou prokazatelnost rozdílu mezi měřenými stromy ve městě. Podle těchto naměřených hodnot se na daném stanovišti jako vitálnější strom jevila lípa srdčitá, ačkoliv platan javorolistý je v literatuře označován za odolnější strom vůči městskému stresu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 11 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.